POKORA

Viděl jsem sochu Davida
Viděl jsem sochu Mojžíše
Poslední soud namalovaný na stropě
A znám i tu ženu se zvláštním výrazem ve tváři

Jen málokdo tak umělecky zazáří...

Říkají, že Michelangelo byl jenom jeden
A genialita da Vinciho se nebude opakovat

I Zdeněk Svěrák je jenom jeden
Daniil Charms, Woody Allen, Salvador Dalí
Jiří Suchý, Bono z U 2

Dokonce i Dvojí život Veroniky je jenom jeden

Ale Kučera je přece
Také jenom jeden...

NESPRAVEDLNOST

Claude Monet
Namaloval obraz Imprese
A vznikl z toho nový
Umělecký směr

Když já občas
Nakreslím něco z deprese
Vznikne z toho nanejvýš
Papírový sběr

VYZNÁNÍ

Myslíš si, že už mě nezajímáš?
Netoužím, nesním a nemiluji?
Zdá se ti,
že už tě nechci mít po svém boku?
Cítíš snad, že jsi mi trnem v oku?
Že se mi protiví líbat tě na ústa?
Máš dojem, že jsi moc tlustá?

Máš výjimečně pravdu.

INTIMNÍ ZÁLEŽITOSTI

Jednou se mě zeptali
Jestli taky žížaly
Milují se jako my
A zda mají kondomy
Zatím neznám odpověď
Avšak jedno vím už teď
Když to spolu dělají
Strašně přitom žížají

CO SE STALO MÉ DÍVCE

Před týdnem vytáhla mrkev ze záhonu
A bezmyšlenkovitě jí snědla
Bohužel přitom nevědomky
Ukousla i část žížaly
Ta jí nejdříve zběsile lezla v břiše
Chudák - hledala, kudy ven...
Nakonec se jí ale uvnitř zalíbilo
Spřátelila se s tasemnicí
A kypří tělo
Trochu to šimrá
Často i lechtá
Proto se má dívka
Pořád tak chechtá

VE SVĚTĚ PŘÍRODNÍCH VĚD

Dřív než se malý chlapec Tomáš umyje 
Vyskákají písmenka z učebnice chemie 
A vydá se jich vždy pět 
Do světa přírodních věd

Všichni tam mají písmenka rádi 
I čísla jsou jejich kamarádi

Decentně projdou kolem staré odmocniny 
Stejně jak děti těší se na prázdniny

Trojka si stěžuje 
Ztloustla a protáhla se 
Devítce kdosi Ulomil nohu zase Teď je z ní nula bezvýznamná...

Sklidí co zaseli na magnetickém poli 
Zjistí, že gravitační zákon někdy bolí 
Pak přejdou přes vodíkový můstek 
A zjistí složení zvířecích kůstek

Potkávaj´ děti, milence i staré tatíky 
Vodu - kyslík, co drží za ručičky dva vodíky

Elektrický odpor vypadá zas odporně 
Tváří se kysele a chodí toporně

Nakonec společně 
Nad sklenkou koly 
Vymyslí vzorečky 
Pro všechny školy

Zatímco školák vylézá z vany 
Písmenka získají od krásné panny 
Dárečky krásné, milé a vkusné

Vrátí se zpátky dříve než usne

Tumáš, Tomáši jeden atom 
Zdá se ti malý? A co na tom! 
Zítra ti přinesem kyslík Víš, tu nulu 
Za pár dní budeš mít 
Celou molekulu!

HLEMÝŽĎ

(Připlazí se recitátor/ka/,
na zádech symbolickou papírovou ulitu,
otočí se na diváky)
/smutně až ublíženě, ukřivděně/

Co koukáte?

Jsem hlemýžď
Ale klidně mi říkejte šnek

Lezu si pořád sama - nebo sám
Jsem muž i žena zároveň
Ulita je to jediné, co mám

A jakou mám mít záminku na seznámení
Když si na to my hlemýždi vystačíme sami?

Tak tady stojím, já, šnek
A zároveň ležím
Zbyde tu po mně mokrý flek

Mám pozvat někoho na televizi?
Vždyť když chce, zaleze si do domečku a kouká sám
Dva se tam stejně nevejdem

Ani lidé nás nemají rádi
To je samý
Šnečku, šnečku, vystrč růžky,
ať si dáme na tvarůžky

Občas si poklepou na ten baťoh,
co mám přirostlý k zádům

Šnečí závody - že prý nejsou atraktivní
V dnešním uspěchaném světě

No co...
Popojedu zase o kousek dál
Možná někoho potkám, taky osamoceného
A - kdyby se někdo ptal
Šel jsem tudy...

/ukáže a pomalu se odplazí/

OPERACE

(Na obyčejném kuchyňském stole leží chlapeček, nad ním stojí muž v bílém plášti a s knírem, doktorovi asistuje zdravotní sestřička)

Co na mě tak koukáš, kluku?
Ještě ti nikdy neoperovali ruku?

Neboj se, chlapečku
Skalpel se ti zařízne do ramene
Jako když maminka krájí chlebíček
Vytryskne trochu krve - taková marmeláda
Zvláště sestra Alžběta ji má velmi ráda

Ani pan doktor dnes ještě nesnídal
Možná, že nějaké maso by si dal...
Neboj - bude na tebe hodný jako tatíček

Dáme ti násavku na ústa
Omámí tě plyn
Zapomeneš, čí jseš syn

Až procitneš pozdě večer
Budeš se ptát, proč jsi brečel

KYTIČKA

(recituje holčička v sukničce a s copánky, bohatě využity jsou velké papírové modely malé a velké květiny /mnohem vyšší než holčička/, mraku, sluníčka atd.)

Na louce rostla kytička
Zpočátku byla maličká
Chodila jsem jí zalévat každý den

Pak jsem si lehla vedle ní
A oddávala se slunění

Žluťásku, pojď a dotýkej se mého těla
Sviť, ať nemám kůži do běla!
- Jdi pryč, ty ošklivý mraku!!
Jak se vůbec odvažuješ chodit na nebesa bez fraku!?

Na louce rostla kytička
Později už nebyla tak maličká
Zalévala jsem jí totiž každý den

Mám ráda květiny
Vydržím s nimi hodiny

Nakonec jsem ji utrhla a snědla
Mňam, mňam...
Mám ráda kytičky
- Jsem totiž vegetariánka!

 

 

  MĚJME SE RÁDI
Což se takhle někdy sejít
Všichni dobří lidé
Můžem se jít spolu projít
Ať jste Češi, Němci, Židé

Postavíme svoje město
Založíme vlastní stát
Budem jísti stejné těsto
Naše vlajka bude vlát 

Zkusme se mít spolu hezky
Zpívat můžem každý den
Nebo pouštět pěkný desky
Po čem toužíš, to si vem

Zní to všechno jako fráze
A já se ptám - proč že to?
Vždyť by všechno hned šlo snáze
Neváhejme, zkusme to! 

Pouštět starý lidi sednout
Někomu říct hezkou větu
Občas holce spadlý šátek zvednout
Jít navštívit starou tetu...